Domácí výroba svíček

Začalo to docela nevinně. Shánčlivost mě vedla ke schovávání zbytků svíček a díky už ne zcela nevinné fascinaci ohněm jsem těch zbytků měl brzy celkem dost. Pro první pokus s litím svíčky jsem ještě potřeboval formu. To se z počátku zdálo komplikované, po spotřebování několika kilogramů sádry na výrobu dělené formy jsem svou první svíčku nalil do plechovky od deodorantu. Hořela, a krásně!

Pak už jsem si na chvíli sedl k Internetu a začal pátrat po informacích. Chvilka u Google ukázala, že jsem opět objevil Prahu, výrobou svíček se totiž baví spousta lidí. Za zmínku stojí DIY Manuál - Svíčky z webu Do It Yourself, ten přes anglický název obsahuje spoustu česky psaných návodů na rozličné domácí sebepoškozování. Určitě také navštivte anglicky psaný web Candle Making Techniques.

Bezpečnost

Nejdřív pár slov k fyzice a bezpečnosti. Vosky používané na svíčky mají bod tání mezi 55 - 70 °C, bod vznícení je lehce pod 200 °C. Není tudíž rozumné stavět nádobu s voskem přímo nad plamen, používejte vodní lázeň! Mějte po ruce něco, čím by šlo hořící vosk přiklopit a zamezit tak přístupu kyslíku. Nehaste vodou! Co může provést voda v přehřátém hořícím vosku je vidět na připojeném obrázku.

To by snad jako strašení mohlo stačit, nechci, aby mě příbuzní nějakého kandidáta na Darwinovu cenu obviňovali ze snah o zlepšení lidského genofondu.

Vyhraďte si nádoby a nástroje na práci s voskem. Z nádobí ho lze odstranit, ale za tu práci to nestojí. Z tkanin vosk pravděpodobně nedostanete. Z kůže jde sloupnout, ale dotyk horkého vosku je dost nepříjemný a může způsobit popáleniny.

Při troše rozumu lze svíčky vyrábět v kuchyni, aniž by to na ní zanechalo stopy. Doporučuji ale kuchyni vlastní, maminky mívají úplně jinou představu o tom, jak vypadá uklizená kuchyň.

Vosky a barvy

Dnes se vosk pro svíčky získává během rafinace ropy a v závislosti na kvalitě může být lehounce cítit po benzínu. Včelí vosk je o dost dražší a nemám s ním žádné zkušenosti. Pro první pokusy můžete použít různé zbytky svíček, případně zakoupené výmětové svíčky (třeba Manufaktura Vála, Kladno-Švermov). Čistý vosk si pak můžete koupit v obchodech s výtvarnými potřebami, a nebo si vosk objednejte na Internetu. Mám dobrou zkušenost s obchodem Svíčky Garant.

Zatím mám zkušenost s litým blokem vosku neurčitého původu zakoupeným v Manufaktuře Vála a se šupinkovým Ruským voskem z obchodu Svíčky Garant. Šupinkový vosk se problematicky taví. Šupinky po natavení znemožní uniknout vzduchu a kousky vosku potom plavou na povrchu tavící nádoby - roztavení trvalo subjektivně o dost déle než u kusů vosku z litého bloku. Ovšem na ten blok jsem zase spotřeboval skoro 2x tolik aditiva, abych dosáhl hezkého vzhledu výsledné svíčky. Po nákupu nové várky se určitě vyplatí udělat pár testů.

K čistému vosku musíte přidat aditiva pro zlepšení vzhledu. Bez aditiv budou ve výsledné svíčce trhlinky a bublinky. Mám výborné zkušenosti s přísadou Canditiv Standard, vosk zůstává částečně čirý a povrch svíčky je po vyklopení z formy opravdu krásný. Další alternativou je palmový stearin, ten se ale musí dávkovat ve větším množství a vosk mnohem více zakalí, také způsobí, že se vosk po ztuhnutí více zdrcne a jde tak lépe vyklepnout z formy. Posledním možným aditivem je Neraten, s ním ale nemám žádnou zkušenost.

Pro barvení jsem zkoušel používat voskovky. Je s nimi problém - špatně se odhaduje výsledná barva, barvící emulze klesá ke dnu nádoby a při hoření takto obarvené svíčky ve vosku plave jakýsi kal, který nevypadá dobře. Kupte si speciální barvičky na svíčky. Jedna barva stojí kolem 20 Kč, výsledek je krásný a díky dávkování vydrží opravdu dlouho.

Formy

Svíčky lze odlévat do čehokoli, co vydrží teplotu roztaveného vosku. Začít můžete třeba s trubičkami od toaletního papíru a časem se třeba dostanete k výrobě vlastních forem.

Při výběru formy je nutno mít na paměti, že vosk se při tuhnutí smršťuje, tudíž je vhodné, aby ten konec, kterým do svíčky lijete vosk, tvořil spodní anebo alespoň zadní stěnu. Díky smršťování vosku budete muset svíčku dolévat, a to ne vždy vypadá dobře.

Z papírových forem můžete získat jednoduché válcové svíčky. Použít můžete už zmíněné ruličky od toaletního papíru, nabízí se ale také ruličky od mikroténových sáčků ze supermarketu, od alobalu, od potravinové fólie, od kuchyňských utěrek. Velkou reprezentativní svíčku získáte, když nalijte vosk do roury od svého červeného diplomu, tuby od lahví tvrdého alkoholu poslouží stejně dobře.

Dostatečné utěsnění konce trubky bývá problém. Do některých ruliček od alobalu pasují víčka od PET lahví. Se zbytkem si musíte poradit jinak. Například nastřihnutím a nalepením na karton. Bohužel jsou válcové papírové formy bez výjimky na jedno použití. Před použitím je dobré papír namastit, aby vosk tolik nepřilnul, a i tak bývá občas problém svíčku osvobodit.

Tvrdý karton, jako je třeba zadní stěna nástěnných kalendářů, lze použít k výrobě složitějších forem. Úspěšně jsem takhle vyrobil formu na sýr a jehlan. Formu na jehlan se mi díky impregnaci lakem podařilo použít dvakrát.

Novodurové a jiné roury jsou další šance na formu, která při troše šikovnosti vydrží mnohonásobné použití. Novodurovou rouru můžete koupit v nějakém hobby marketu, získat od instalatéra, případně najít někde na skládce či pohozenou kolem stavby. Stačí se dívat kolem sebe. Ukončení je trochu problém, já si na soustruhu udělal špunt s dírou pro knot.

Plechovky a tuby od sprejů, pokud jsou hladké a nemají švy, jsou další šancí na opakovaně použitelné formy. Při otvírání spreje si musíte být naprosto jisti, že je prázdný, jinak vám hrozí zranění!

Formu na svíčku s kočičkou jsem vyráběl z cuprextitu, hliníkových profilů a spousty šroubečků. Výhodou formy je, že ji lze plnit zezadu nebo spodem. Nevýhodou jsou velké nároky na přesnost práce a s tím spojená pracnost, na výrobu jsem potřeboval minimálně 8 hodin. Po vyzkoušení kupované polykarbonátové formy přidávám k nevýhodám také to, že do formy není vidět. Plánuji ještě vyzkoušet 1 cm tlusté plexisklo, ke spojení by měly stačit otvory na šroubky se závitem přímo v plexisklu, zatím ale nemám materiál a ani nevím, jak ho přesně uříznout.

Z nabídky hotových forem jsem zatím využil jen šestihran - jsem velice spokojen a nakloněn nákupu nějaké další. S formou se pracuje velice dobře. Svíčky mají po vyjmutí nádherně hladký povrch bez kazů.

Před použitím očistěte formu od případných zbytků vosku a naolejujte potravinářským olejem, svíčka pak půjde lépe vyklopit.

Knoty

Zvolit správný knot vyžaduje zkušenosti. Když použijete příliš tenký, svíčka se bude utápět, příliš tlustý knot zase taví svíčku rychle, čadí a je třeba ho neustále zastřihávat. Přesnou radu vám nikdo nedá, vodítkem mohou být informace obchodu, typicky ale mají dosti velký rozsah např. 3-5 cm. Moje zkušenost byla, že tenhle konkrétní knot je na 3cm svíčku příliš tlustý.

Kromě už zmíněných obchodů můžete také zkusit shánět knot ve včelařských potřebách.

Knot musí být před použitím napuštěn voskem! Použijete-li do svíčky nenapuštěný knot, po zalití se z něj uvolní vzduch a vytvoří kolem knotu vzduchové kapsy, ty způsobují nerovnoměrné hoření svíčky a poklepáváním na formu se vám je nemusí podařit uvolnit.

Další tipy a triky

Vosk se při chladnutí smršťuje, s tím nic neuděláte. Můžete si ale pomoci malým trikem - připravte si předem jádro, to není nic jiného než tenčí svíčka. Zredukujete tím množství horkého vosku, který bude tuhnout, a svíčka se zdaleka tolik nepropadne.

Buďte trpěliví, v ledničce nebo dokonce mrazáku vosk popraská.

Ornamenty jako na svíčce s kočičkou je vhodné vyrábět z vosku s vyšším bodem tání než je licí směs, jinak se rozpustí. Vysoký bod tání mají namáčecí směsi.

K zajištění a napnutí knotu ve formě se výborně hodí jehly na španělské ptáčky - univerzální dárek letošních vánoc.

K ucpání děr na provlékání knotů lze použít plastelínu, vhodnější jsou silikonové hmoty, které tolik neměknou při ohřátí. Bohužel netuším, kde je sehnat samostatně, kousek jsem koupil s polykarbonátovou formou.

Ke zdobení svíček lze použít decoupage [2] nebo na ně lze malovat barvami na vosk, ty lze sehnat ve výtvarných potřebách. U decoupage je vhodné varovat obdarovaného, že ubrousek by se měl ostřihávat, jinak se může vznítit.

Horkovzdušná pistole je šikovný pomocník při dolévání svíčky, umožňuje natavit zatuhlý vosk, čímž dojde k lepšímu spojení s dolévaným. U plastových forem to chce ale pracovat s velkou opatrností, teplota vzduchu u ústí je 300 až 500 °C.

Rejžák případně drátěný kartáč vám pomůže zamaskovat nedokonalý povrch svíčky. Po kartáčování můžete ještě použít horkovzdušnou pistoli.

Díry v sýru jsou od kusů ledu. Buďte ale velmi opatrní, voda je těžší než vosk a ráda svíčku uhasí.

Vosk tavím v plechovkách od drcených rajčat, pojmou cca 400ml vosku. Mám také několik skleněných kádinek, máte-li možnost je levně sehnat, tak jim dejte přednost. Sklo nevede teplo jako kov, takže s ním lze bez problémů manipulovat jen rukama.

Dívejte se kolem a hledejte formy, svíčku s myšičkou jsem odléval do obalu od špindlu s 50 CD.

Fotky těch nejpovedenějších svíček mám zde.

Příjemnou a tvůrčí zábavu přeje Jan Tomášek!

	6. 2. 2008	Svíčky z palmového vosku jsou při hoření velice dekorativní, doplnil jsem dvě nové fotky: první, druhá.
	4. 2. 2008	Při brouzdání Internetem jsem narazil na stránky Otty Zoubka. Jeho návod na výrobu ocelových forem ma svíčky je velice zajímavý a galerie vyrobených svíček je impozantní. Mrkněte také na Ottův návod na výrobu svíček.
	26. 12. 2007	Doplnil jsem článek o spoustu fotografií nových svíček které jsem připravil jako vánoční dárky. Také jsem napsal dva nové článečky o palmovém vosku a výrobě mramorových svíček.
	10. 12. 2007	Přidal jsem dvě fotky ořechových svíček: 1, 2.