7. den - Stockholm
Být ve Švédsku a nestavit se v IKEA, by bylo trestuhodné. Až pozdě jsme
se dozvěděli, že IKEA je dobré místo pro zastávku kvůli teplému jídlu,
my jsme se tam zastavili, jen abychom fotečkou potěšili kolegu
Frčouna z práce. Začínat psaní o historickém centru města fotkou
z parkoviště obchodáku je divné, ale mně se ta fotka líbí. Jsou na ní
pěkně dramatické mraky a s Evou vypadáme, jako bychom se vrátli
z polární výpravy. Jenže v IKEA měli ještě půlnoc, a tak jsme po vyfocení
se pokračovali do města.
Kosmíka jsme zaparkovali na sídlišti v blízkosti kešky Planted beauties #5. Odtud to bylo jen kousek na metro a současně také k prvnímu cíli naší návštěvy Stockholmu. Díky pevnému žulovému podloží bylo možné nechat řadu stanic bez bednění, a tak jsou skály celkem odhalené, i když ošetřené cementovým nástřikem. Prostory metra byly přetvořeny v "nejdelší světovou galerii umění". Mít víc času, tak si opravdu dovedu představit, že bychom v podzemí fotografováním strávili celý den.
Protože jsme ale měli na návštěvu celého Stocholmu jediný den, vylezli jsme na povrch. Prvním místem, které jsme navštívili, byl Rådhuset, neboli radnice, ale městská rada zasedá úplně jinde - ve Stadthusetu, neboli městském domě. Tady zasedá soud. A vypadalo to tak - ze vchodu vyšla statná Vikingyně v uniformě, u pasu zbraň, a velmi bedlivě sledovala okolí. Vstupní portál má velmi zajímavé detaily, jedna z těch hlaviček mi připomíná jednoho mého kolegu. Rozhodně stojí za návštěvu, koho tam asi poznáte vy?
Kousek od Rådhusetu je velitelství policie. Zaujal nás pořádně opancéřovaný vchod a také zajímavé parkoviště motorek před hlavním vchodem. Od velitelství jsme šli z kopce k zálivu, je tam podél pobřeží pěkná promenáda, kde se předváděl vodní akrobat. Poseděli jsme na lavičce, pozorovali dění kolem a obědvali. V téhle oblasti je EarthCache Postglacial landhöjning, je to jedna z těch skutečně zajímavých. Díky ní jsme se dozvěděli že zemská deska pod Stockholmem se zvedá o nějakých 25 m za 2000 let. Proces probíhá od poslední doby ledové, kdy byl zemský povrch zatlačen ledovcem. Byla to pro nás naprostá novinka.
Najedení jsme se zvedli z lavičky a šli po nábřeží východním směrem. Sluníčko svítilo, bílá oblaka plula po nebi a bylo velmi příjemně. Došli jsme k Stadshusetu, ve kterém zasedá městská rada. Je zde i Modrý sál, co prý vůbec není modrý a ve kterém se předává Nobelova cena. Stadshuset má výjimečnou polohu, je od něj výtečný pohled na staré město - Gamla Stan. Ještě jsem trochu zdržoval s web keškou a už jsme přecházeli most do Gamla Stanu, sem tam se kolem nás prohnal vlak stockholmského metra.
Jednou z hlavních atrakcí je Královský palác. Královská rodina tam sice už nebydlí, ale prý tam alespoň mají kanceláře. Od paláce jsme obcházeli Gamla Stan po směru hodinových ručiček a někde na nábřeží Norrstrom nás dohnala potřeba, která jistě trápí i královskou rodinu. Rozmazávám to ale z jiného důvodu, stála tam budka k tomuto účelu stvořená, naše mincové hospodářství bylo už poněkud nabouráno předchozími návštěvami podobných budek, a tak jsme se museli uchýlit k ošklivému triku. Nenechali jsme dveře, aby se zavřely, a šel jsem jako druhý. Celou dobu jsem přemýšlel, jestli mě budka neumyje společně se svým interiérem. Nestalo se. A když jsem ji opouštěl, tak dveře chytila nějaká dáma. Netuším, jestli také mluvila česky. ;)
Odlovili jsme si kešku umístěnou na zábradlí u podchodů, které by si nezadaly s těmi pražskými, a pak jsme zmizeli ve starém městě. Připomnělo mi Prahu. Je dlážděné žulovými kostkami, uličky se klikatí tak, jak to stavitelům vyšlo. Potom jsme už museli nabrat směr k chatičce, ale vás zanechám u svých fotek a doufám, že na vás alespoň trošku dýchne atmosféra starého města.
Určitě nepřehlédněte nejužší uličku Stockholmu, jmenuje se Marten Trotzigs Grand. Je široká 90 cm a stoupáte (nebo klesáte) 36 schodů. Ulička dostala název po německém obchodníkovi Trauzichovi, který tady koncem 16. století vlastnil dva domy. Poté, co vstupu do ní zamezoval sto let na obou koncích plot, byla v roce 1945 opět otevřena. Porovnejte ji s naší pražskou. Ta naše je užší. Tady semafor nepotřebují!
| 30. 3. 2013 | Eviny fotky jsou také online. |