8. den - Skalní zátočinky Stendörren

Skalních zátočinek Stendörren jsem se obával asi víc než bažiny Store Mosse. Eva má obavy z visutých mostků, náš výlet na Svatošské skály pro ni skončil žaludeční nevolností na několik dní. Přesto nás ten výlet lákal. Z fotek a leteckých map tahle oblast slibovala procházku po krásně ohlazených a narůžovělých žulových skalách.

Auto jsme nechali na parkovišti, z něhož to byl kousek ke kešce, ale také k prvnímu mostku. Eva ho zvládla na výbornou! A tak přechodu dalších a zkoumání téhle úžasné krajiny nic nebránilo. Za prvním mostkem brzy následoval druhý a kousek za ním došlo s nehodami i na mě. Jak jsme si ráno přispali, tak se začalo dělat docela teplo. Našli jsme nádhernou zátočinku, kde žulové kameny vymodelovaly skvělé pohovky. Já si odložil boty a v kraťasech šel vyzkoušet vodu.

Byla osvěžující. Ty ohlazené žulové kameny kloužou opravdu neskutečně! Ještě jsem stihl říct "Chceš vidět, jak tam zahučím?" - a už jsem tam hodil luxusní záda. Všechno oblečení bylo okamžitě nacucané. S obavami jsem na břeh vyházel všechnu elektroniku z kapes a opatrně vylezl sám. Aspoň tu mikinu, co jsem měl kolem pasu, jsem mohl sundat!

Všecho muselo dolů, naštěstí byly skály už pěkně ohřáté... Při svlékání nacucaného šatstva jsem si všiml, že mi z palce u nohy teče krev. Při pádu jsem si - aniž jsem to cítil - ukopl palec. Tím jsem s Evou srovnal skóre incidentů na 2:2. :) No a když už jsem se konečně svlékl, byl čas si také zaplavat. Voda byla opravdu osvěžující, po několika tempech jsem si docela zvykl a i to plavání jsem si docela užil.

Po sportovním výkonu byl čas na malý odpočinek. Nahatou romantiku postupně začali narušovat kolemjdoucí, i když vždy v diskrétní vzdálenosti. Nezbylo, než se obléknout, až na mikinu bylo vše suché. Obešli jsme ostrůvek, udělali spoustu fotek a vraceli jsme se k autu. Pěkně na něj svítilo sluníčko, takže jsme do něj naaranžovali mikinu a vyrazili směrem Naturum (informační centrum). Nejzajímavější informace, tedy krom kešky, byla, že se do zátočinek nemá čůrat. Omlouvám se, že se po Stockholmu zase vracím k tomuhle fekálnímu tématu, ale je to tak. Měli tam jednu vodu, kam párkrát kápli, a druhou, co byla čistá. Výsledek pokusu můžete sami pěkně pozorovat na leteckých mapách, barva vody myslím hovoří za vše. V té zátočině je kotviště pro spousty lodí.

Obešli jsme zátočinu, vyšplhali na vyhlídkové místo s rozhlednou a keškou a nezbylo nám, než začít plánovat návrat. Další den nás čekalo balení a nutnost opustit chatičku.

další den

30. 3. 2013

Eviny fotky jsou také online.