Polské pobřeží Baltu 2007

V tomto článečku jsou sepsány zkušenosti z Polska, které jsme získali během dovolené u Baltu v roce 2007. Je možné, že zde uvedené informace nevystihují realitu v jiných částech Polska nebo v jiné době. Pokud by nějaký čtenář chtěl něco doplnit nebo vyvrátit můj omyl, tak budu rád, když mi napíše.

Ubytování, dorozumívání a stravování

Ubytování jsme si rezervovali před odjezdem, k hledání penzionů jsme použili web spanie.pl. Bydleli jsme v penzionu PioTer [2] v letovisku Łeba. Cena byla 100zł/den za pokoj se sprchou a toaletou, na pokoji byla rychlovarná konvice a hosté měli k dispozici společnou miniaturní kuchyňku s lednicí. Ubytování bylo bez snídaně. Dále bylo k dispozici uzamykatelné parkoviště.

Majitel penzionu je lékař, který nějakou dobu pobýval v Praze a díky tomu měl základy češtiny, takže domluva byla velmi snadná. Při komunikaci s ostatními to bylo občas trošku složitější. Mladí lidé často překvapeně koukali a po našem českém proslovu zkusili přejít do angličtiny, v mnohem menší míře do němčiny. Starší lidé setrvali u polštiny a my u češtiny. Díky slovanskému původu našich jazyků jsme se vždy nakonec domluvili, obzvlášť poté, co jsme se naučili pár polských názvů ryb. Ve srovnání s Itálií a Španělskem byla komunikace v Polsku vysloveně radostná a bezproblémová záležitost.

Łeba je vyhlášené letovisko této oblasti, nabídka ubytování je široká - od kempů, přes penziony až po několik hotelů. V době naší návštěvy byla prý zaplněna jen z cca 40%. Večer se hlavní ulice zaplnily docela slušně a moc si nedovedu představit, jak to tam vypadá, když je letovisko opravdu plné. Pokud by někdo chtěl něco klidnějšího, tak mi bylo doporučováno Rowy, případně můžete zkusit vesničky v okolí, tam jsme často viděli cedule s informací o volném pokoji.

Obchodů s potravinami tam je spousta, mají otevřeno dlouho do noci, a tak nebyl žádný problém si nakoupit i pozdě večer. Restaurací jako u nás jsme tam moc neviděli, místo toho byla na každém rohu Smażalnia ryb. Je to něco jako anglická hospoda - jídlo si vyberete na tabuli, dostanete číslo a po nějaké době vám jídlo buď přinesou nebo vyvolávají ono číslo. Polské číslovky byly opravdu oříšek, všechny nám zněly jako kdyby obsluha udělala ššššššššššš do mikrofonu, ale po našem českém proslovu při objednávání si nás obsluha vždy pohlídala, abychom nepřeslechli. ;)

Byli jsme u moře, takže jsme každý den jedli rybu - téměř pokaždé jinou a na jiném místě a vždy jsme si výborně pochutnali! Ceny ryb uvádějí za 100g a pohybovaly se mezi 3-6zł, výjimečně až 9zł. Díky ceně za 100g byla cena celého jídla tak trochu loterie, porce ryby byly velké. Večeře pro dva nám vycházela mezi 40-75zł. Víno jsme v nabídce nikde neviděli. Pivo měli dobré, kolem 5zł za 0.5l. Vyzkoušeli jsme Tyskie, Żywiec a Lech, řazeno od nejhořčího k nejjemnějšímu. Doporučit můžeme všechny tři značky. Někteří hosté si do piva přidávali malinovku, tuhle "specialitu" jsme vynechali. Co lze ale rozhodně doporučit k ochutnání, je Żubrówka - vodka filtrovaná přes zvláštní trávy zvané Bizoní, díky tomu získá jemnou vůni a chuť. Vzdáleně je podobná chorvatské Travarici, ale podle mého názoru je Żubrówka jemnější a příjemnější pití.

Slovníček

Ryby

dorsz - treska obecná
flądra - platýz
kargulena - ???
karmazyn - okoun mořský
łosoś - losos
maślana - pacifická máslová ryba (butterfish)
morszczuk - štikozubec, hejk, mořská štika
pstrąg - pstruh
sandacz - candát
sola - jazyk mořský
turbot - kambala (platýz???)
tuńczyk - tunák

Přílohy

frytki - hranolky
surówka - salát ze syrové zeleniny
ziemniaki - brambory

Tohle je zhruba vše, co jsme potřebovali k orientaci v nabídce ryb a dobře si vybrali večeři. Poněkud rozsáhlejší slovníček potravin je k dispozici např. na stránkách Luďka Vašty.

Cestování autem

Před cestou jsem slyšel spoustu zkazek o katastrofálním stavu polských silnic a šílených kouscích polských řidičů. Situace není zdaleka tak špatná. Je pravda, že v Polsku téměř nejsou dálnice, a tudíž nelze počítat s rychlostí přesunu vyšší než 70-80km/h na hlavních tazích a 60-70km/h pro ostatní silnice. V oblasti kterou jsme navštívili, byl stav silnic v drtivé většině velmi dobrý. Na silnici v havarijním stavu jsme narazili jen jednou cestou k lesnímu parkovišti u majáku Stilo.

Přijedete-li do Polska jako my z Německa přes přechod Kołbaskowo u Szczecina, tak pro vás nejspíš bude kousíček polské dálnice A6 příjemným překvapením po tom zbytku panelky (cca 50km) na německé dálnici A11. Polská dálnice A6 ale brzy přejde v S6, což je něco jako naše rychlostní silnice, ovšem vylepšená o několik přechodů a křižovatek (snížení rychlosti z 110 na 90). Za městem Goleniów silnice přijde o "S" a je z ní okreska, je ovšem většinou podstatně širší než jsme zvyklí od nás. Bezpečně by tam bylo možno udělat 3 pruhy, jsou ale nakresleny jen dva a k tomu dosti široké krajnice. Předjíždí se tak, že předjížděný uhne na krajnici stejně jako případní protijedoucí a tím předjížděný získá dostatečný prostor pro bezpečné předjetí i v poměrně vysoké rychlosti. V místech, kde se s takovýmhle předjížděním počítá, je přerušovaná nejen středová dělící čára, ale i čáry podél krajnice.

Řízení Poláků je razantní, benzín rozhodně nešetří a předjíždí kohokoliv, kdo je brzdí. Rychlostní limity nerespektují, na širších silnicích mimo město jezdí i více než 110 km/h. V obcích 50 nedodržují a z těch pár radarů, co mají, si nic moc nedělají. Chovají se k sobě ale poměrně ohleduplně, minimálně co se týče předjíždění. Na chodce ovšem kašlou a nepouští je a chodci jsou překvapeni, když je pustíte (pozor na to, že ten za vámi to nebude čekat). Čas od času jsem v obci uhnul stranou, abych pustil ty, co jsem "posbíral" cestou a zbytečně nepokoušel jejich trpělivost.

Připomínkou, že ne všichni dojedou v pořádku, jsou křížky na stromech kolem cest. Těch jsme viděli opravdu hodně, stejně jako těch stromů. Stromy v noci vyrobí ze silnice nepříjemný tunel, horší o to, že velmi často chybí namalované krajnice.

Oproti úskalím na silnicích samotných bylo příjemným překvapením parkování. Na všech místech, která jsme navštívili, byla připravena parkoviště s dostatečnou kapacitou. Sice placená, ale cena byla mezi 3-6zł za celý den, což mi přijde přiměřené a bohatě vyrovnává starosti s hledáním místa, kde lze auto bezpečně opustit. Jen u hradu Marienburg a na Helu bylo parkování podstatně dražší, stálo 4 resp. 3zł za hodinu. Ve městech lze najít i neplacená stání v obytné zástavbě.

Četl jsem varování o vykrádání a dokonce o krádežích celých vozů. O mou 9 let starou Hondu neměl naštěstí žádný lapka zájem; žádný div, na parkovištích, kde jsme stáli, byla vždy lepší auta. V autě nikdy nic nenechávám povalovat a snažím se na parkovišti neotvírat kufr plný zavazadel, vykradenému autu jsme se tedy naštěstí také vyhnuli. Sklo z rozbitého okénka jsme viděli jen jednou v Łebě. Nutno ale podotknout, že v noci jsme parkovali na uzamknutém parkovišti penzionu a parkování auta byla první věc, kterou majitel penzionu řešil. To ale spíš souviselo s tím, že ostatní hosté nevyjížděli, a tak bylo nejlepší auto uklidit hned po příjezdu.

Tankování a placení kartou bylo bezproblémové. Benzínky jsou většinou Orlen, ze zahraničních jsme viděli jen Shell (modely Ferrari měli za 5zł). Cena benzínu byla jen o trochu vyšší než u nás, na webu ÚAMK lze získat aktuální informace.

Počasí

Podle pana domácího nás v Łebě nezastihlo moc typické počasí, během července a srpna prý bývá větší sucho než bylo. Říkal, že obvykle musí zalévat trávník, jinak by mu uschnul, ale letos prý nemusel ještě ani jednou. Počasí bylo poměrně proměnlivé, teploty nepřekračovaly 22°C a krom jednoho dne foukal i poměrně svěží vítr od severozápadu. Dva dny byly lehčí přeháňky a jeden den byl déšť poměrně vydatný. Po zbylé dny bylo skoro jasno s dobrou viditelností.

Předpověď počasí pro Łebu je k dispozici na Yahoo Weather. Komu nestačí jen obrázek, tak může použít detailnější předpovědi v polštině. Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej je obdoba našeho ČHMÚ, ale poskytované informace jsou širší. Tak jako u nás jsou k dispozici aktuální data z meteolorogických radarů a informace o oblačnosti z družice, navíc proti ČHMÚ je k dispozici předpověď počasí v několika hodinových krocích. Ještě detailnější výstupy numerických modelů jsou k dispozici na stránkách new.meteo.pl.

22. 10. 2007

Až po napsání tohoto článečku jsem zjistil, že výstupy numerických modelů jsou k dispozici i na ČHMU.